„Aktivní porod je způsob, jak popsat přirozený porod a chování ženy při porodu, která se řídí vlastním instinktem a fyziologickými zákonitostmi svého těla. Znamená to, že žena má při porodu své tělo pod kontrolou, není tedy jen v pasivní roli, kdy za ni porod „aktivně provádějí“ zdravotníci. Takto můžete i ten nejnáročnější porod vnímat jako pozitivní událost.“ Tato citace ze strany 19 zařídila mé souznění s knihou hned ze začátku. To bylo to, co jsem hledala. „mít své tělo pod kontrolou“. Ve většině literatury o porodech se dozvíte, že porod je proces, který pod kontrolou mít nelze, že se mu musíte zcela oddat a nemít snahu ho jakkoli kontrolovat. A samozřejmě je to naprostá pravda, ALE tato kniha dává ženám možnost opravdu se na porod a jeho alternativy připravit s tím, že pokud se dostanete do stavu ztráty kontroly, jsou techniky jak si ji pomyslně udržet a hlavně nepanikařit, když se tak stane. Během mého prvního porodu jsem od určité chvíle absolutně nevěděla, která bije. „Byla jsem mimo“ a i přesto, že jsem nedostala žádné léky na bolest, pouze umělý oxytocin, část porodu si prostě nepamatuji. Přišla chvíle, kdy mi porodní asistentka v dobré víře řekla „za půl hodiny budete mít miminko“, jenže to se nestalo a moje druhá doba porodní trvala čtyři hodiny. Co jsem tedy udělala špatně? Odpověď zní „vůbec nic“, jenže ani obdiv ze strany rodiny a zdravotníků, že jsem tak náročný porod zvládla, nepřehlušil ve mně pocit, že jsem něco zkazila.

Cílem aktivního porodu je, aby žena vnímala porod jako pozitivní zkušenost, ať byl jakýkoli.

Teď jsem podruhé těhotná a díky knize i odhodlaná, že to tentokrát zvládnu lépe. Ne fyzicky, to jsem u prvního porodu ustála, vydržím, jak kůň, ale psychicky. Minule jsem se prý během porodu všem neustále omlouvala, že mi to nejde, přičemž jsem rodila dceru v poloze koncem pánevním a všichni objektivní pozorovatelé se shodli, že mi to jde fantasticky.

„Aktivní porod je postoj mysli.“

Říká Janet Balaskas na straně 20. Pojďme to tedy společně natrénovat.

Nesmírně praktická je kapitola 3) Cvičení v těhotenství vycházející z jógy. Začněte na straně 56 a pokračujte až do strany 96. Cviky jsou jednoduché příjemné a po zvládnutí techniky se dá většina z nich cvičit př. při čtení knihy nebo dívání na televizi – tedy pokud je pro vás jógové soustředění tak náročné jako pro mě. Ještě jsem se nedostala do stavu, kdy by pro mě bylo cvičení jógy za odměnu… :D

„Dobrá příprava těla a mysli během těhotenství vám pomůže, abyste se při porodu cítila sebejistá.“

V kapitole 6) Porod je na straně 109 přehledně zpracován seznam, jakými způsoby může porod začít, což mi přijde zvlášť užitečné pro prvorodičky, pro které může být těžké odhadnout, že „už je to tady“.

„Můžete se začít silně třást. To je způsob, jakým se vaše tělo zbavuje napětí. Můžete se začít třást na začátku i kdykoli během porodu. Nejlepší je nechat tomu volný průběh, dokud třes neodezní, zhluboka dýchat a nechat si masírovat záda nebo chodidla.

Na straně 122 mě zaujal popis Přechodové fáze na konci první doby porodní. Pro ženy je často tou nejtěžší fází porodu. Může trvat několik vteřin ale i hodin. „Jednu chvíli se můžete cítit zoufalá, podrážděná a vyděšená, a hned pak blažená a extatická. Také můžete mít pocit, že jste dosáhla konce svých sil, a zapomenete, že jste těsně před porodem svého dítěte, a ztratíte víru v cokoli. To může mít za následek pocit zmatku, pocit, že nevíte, co se s vámi děje nebo kde jste. Za chvíli se vypuzovací kontrakce stabilizují a zmatek pomine. ... Je důležité si pamatovat, že to přejde a že dlouhý běh první fáze je téměř u konce.“ Pro zpomalení silných stahů, které nás v přechodné fázi můžou zaskočit, je dobrá koleno-prsní poloha.

Na straně 143 začíná kapitola o Porodu do vody, kterou doporučuji všem, kdo tuto formu porodu zvažují. Kapitola detailně popisuje i to, jak se máme chovat přímo po porodu do vody vzhledem k porodu placenty atd.

Na závěr kapitola 11) slovníček pojmů na straně 196 – přehledné shrnutí všech rad v knize.

Aktuálně uvažuji, že právě tato kniha budou tou, kterou si pro jistotu sbalím do porodnice. Ne že bych si myslela, že si mezi kontrakcemi počtu, ale je podzim 2020 a epidemie covidu se neblíží ke konci, tudíž prožívám trochu strach z toho, že u porodu budu sama, možná jen s manželem, každopádně bez duly, která by věděla, co a kdy dělat… Možná se tedy dostanu do situace zoufalého listování na strany 178 a 179, kde autorka velmi výstižně popisuje, co dělat pro urychlení či v lepším případě zpomalení porodu.

Pozn. autorky: Od mého těhotenství a porodu zmíněného v článku už uběhlo pár let a tuto knihu dodnes považuji za jednu z nejdůležitějších součastí přípravy. V rámci četby k porodu ji hojně doporučuji. :)

Kniha klade obrovský důraz na polohu ve dřepu. Tuto polohu jsem trénovala už v prvním těhotenství, odnesla jsem si ji z hodin těhotenské jógy. Je vhodná v těhotenství jako trénink, i v první a druhé době porodní na porod samotného miminka. Věděli jste, že egyptský hieroglyf pro „porodit“ představuje ženu ve dřepu? Průměr porodních cest se může rozšířit až o 30%, přejde-li žena z polohy v leže či v polosedu do polohy ve dřepu. „Navíc, pokud žena na kostrči sedí, může to způsobit její dislokaci, a to může velmi bolet i celé měsíce po porodu.“ Viz. strana 131. Obávám se, že to byl můj případ po porodu dcery.

Diskuze