Kniha není během těhotenství úplně nezbytná, ale pokud se dostanete do situace, kdy už za sebou máte hromadu odborné četby a chcete oddych na porodní téma, je to to pravé, abyste se krásně naladili.

Z knihy jsem si odnesla dvě základní poselství, ke kterým by asi měla dojít každá žena pro uchování svého duševního zdraví během těhotenství i porodu:

1. Každý porod je jiný.

   Proto je dobré jít do něj sice pozitivně, ale také s naprosto otevřenou myslí. Každý porod se nějak vyvine a existují situace, na které nepomůže nic kromě lékařského zásahu. I když je těch situací mnohem méně než na kolik se tyto zásahy používají, někdy prostě nezbytné jsou. A zachraňují životy matek i dětí. Sama se teď připravuji na druhý porod a snažím se zpracovat si strach z lékařských zásahů, které mne potkaly poprvé. Věta „každý porod je jiný“ je pro většinu z nás samozřejmá, ale co to vlastně znamená v praxi? Jsou ženy, které mají trauma z náročného třídenního porodu a i roky „po“ se nemohou podívat na těhotnou ženu bez toho, že by ji litovaly. Ale jsou ženy, které mají trauma z příliš rychlého a bezbolestného porodu, protože mají pocit, že si porod dost neodedřely a své dítě si nezaslouží. Po porodu se můžeme ocitnout na obou stranách barikády, ale možná nám příprava v podobě čtení tolika různých příběhů o příchodu na svět ulehčí zpracování toho vlastního.

2. Asertivita.

   Jak kdysi řekl jeden můj známý:

   „Keď ti niečo vadí, tak to zmeň!“

   Po přečtení všech porodních příběhů ve mně zůstal silně zakořeněný pocit, že „špatně“ dopadly hlavně porody, kdy měly maminky strach se ozvat a nebo neměly dostatek síly postavit se za svá porodní přání. Tím „špatně“ nemyslím zdraví děťátka ani rodičky, ale tolik důležitý pocit matky z průběhu porodu. Porod může být pro ženu krásným transformačním zážitkem, který jí dá sílu do života a jistotu toho, že dokáže cokoli. Může ji ale také srazit na kolena a zanechat rozbitou duši. V příbězích najdeme mnoho příkladů, kdy se maminky odhodlaly vybojovat si svá přání nebo si o něj jen dokázaly nahlas říct a bylo jim bez problémů vyhověno. V situaci, kdy jsme zdravé, plné síly a nic nás nebolí, je takové vyjádření našich potřeb samozřejmostí, ale ve chvílích kdy máme strach o zdraví své a svého dítěte, kdy nám není dobře nebo jsme vyčerpané, může jít o nejtěžší věc na světě.

Na konci knihy je kapitola Slovníček pojmů. Najdete zde většinu důležitých pojmů týkajících se těhotenství a porodu vysvětlených stručnou formou. Mně slovník zaujal zejména na stránkách:

224: „Začátek porodu a jeho rozpoznání“

226: „Tlumení porodní bolesti“ – věděli jste, že dýchání ovlivňuje výsledek a bolestivost porodu z více než 50%? Zvláště pak zachování klidného dechu po co nejdelší dobu. Proto většinou řeším dýchání a jednoduché přípravné cviky už na první schůzce. Pár minut práce denně může ušetřit hodiny bolestivých kontrakcí.

229: „Porod a jeho fáze“ – poslední část 1. doby porodní, tzv. přechodná fáze bývá pro většinu žen nejtěžší částí porodu, je důležité si pamatovat, že trvá 15 – 60 minut a žena může začít propadat panice, že už to nezvládne. I na tuhle fázi se partneři mohou společně připravit.

Na straně 230 jsem se poprvé setkala s termínem „přitlačování“, kdy žena netlačí naplno při každé kontrakci, ale pouze přitlačuje dle vlastních pocitů, protože postup dítěte pochvou je také nerovnoměrný a přerušovaný. Rozšiřování porodních cest je tak šetrné. Pro tuto fázi je dobré, když žena trénuje uvolnění pánevního dna už v těhotenství.

I když je spousta jiných knih, které jsou k přečtení v období těhotenství užitečnější, čtení mi udělalo velkou radost a podpořilo mě v odhodlání nebát se a říct si, jak bych chtěla prožít svůj druhý porod. Za pár týdnů se dozvím, jak moc mi to odhodlání vydrželo… Držte palce! ;)

Diskuze