Šestinedělí
aneb
Štěstí přeje připraveným
Porodem se nerodí jen dítě, ale i matka. I pro ni je po porodu vše nové. Změnilo se tělo, životní okolnosti, přišlo neuvěřitelné množství nových povinností a nezapomínejme na enormní nálož hormonů. Je pochopitelné, že se v tuto chvíli veškerá vaše pozornost upíná ke zvládnutí porodu. Plán, který si můžete stáhnout na konci tohoto článku, je od toho, aby vám pomohl se připravit na to, co přijde, až se vaše miminko narodí.
Pozor na nevyžádané dobré rady, kterými se šestinedělí jen hemží. Matka dítěte vždy ví nejlíp, co je pro ni a pro miminko to nejlepší. Pokuste se naslouchat svému vnitřnímu hlasu. Pokud cítíte, že chcete vzít miminko do náruče, vezměte ho. Pokud ho chcete nakojit, i když si okolí myslí, že přeci ještě nebrečí, nakojte ho. Miminko má hlad dlouho předtím než začne plakat, nejprve jen otevírá pusinku, vyplazuje jazýček, dává si k pusince ručičky, to že okolí nevidí tyto signály, jen potvrzuje to, že maminka jste vy a svou práci odvádíte skvěle.
"Dnes jsem neudělala vůbec nic (a to je úplně v pořádku)" je ilustrace od mé oblíbené autorky s pseudonymem Divoká tužka. Objevila jsem ho během jedné z náročných fází mateřství. Moje děti byly nastydlé 10 měsíců z 12 po několik let. Samozřejmě jsem byla vděčná, že neměly žádná závažnější onemocnění... Ale žít v "nudlovém vězení", jak tomu s oblibou říkám, kdy od rána do večera jen řešíte sople a čajíčky, není zrovna snadné. A pro někoho tak akčního jako já, už vůbec není snadné, jak často má člověk v mateřství pocit, že ten den neudělal vůbec nic. Poselství té ilustrace je tedy něčím, co bych vám spolu s papíry k šestinedělí chtěla předat. Protože často nevidíme, kolik jsme toho, my ženy, ten den udělaly a že jsme udržely při životě malou bytost. ❤︎
Jednou jsem byla na návštěvě u kamarádky, které se nedávno narodilo malé miminko: „Počkej, jen ho uspím a hned se ti budu věnovat.“ Řekla kamarádka a začala z boku kopat do kolébky, kde ležel její maličký syn a plakal. Nechápavě jsem vyvalila oči, ale než jsem stihla něco říct, pláč ustal, chlapeček se začal radostně vrtět a po nějakém osmém kopnutí do boku kolébky usnul. „Jak jsi přišla na to, že tohle mu dělá dobře?! Upřímně… Vypadá to naprosto šíleně.“ zeptala jsem se opatrně kamarádky. „Já vím!“ Zvolala kamarádka se smíchem. „Ale opravdu je to to jediné, co zabírá. Nevím, jak jsem na to přišla. Byla jsem úplně v háji, každý mi radil něco jiného a nic nezabíralo. Když jsi zoufalá, tak zkusíš cokoli. A mě napadlo tohle. Od té doby je šťastný a usíná s úsměvem.“ Nechci vás tímto příběhem navádět ke kopaní do dětských postýlek. :D Cílem tohoto příběhu je vám ukázat, že můžete zkusit cokoli vám někdo poradí, ale zároveň myslet na to, že situace, ve které se nacházíte je jedinečná a dost možná má jedinečné řešení, které znáte jen vy.
Abyste se v šestinedělí mohla soustředit jen na sebe a miminko, je potřeba se předem zamyslet nad tím, jak zorganizovat život okolo sebe, tak aby byl co nejlehčí. A tady přichází na řadu tatínek. Otcové hrají v šestinedělí nezastupitelnou roli, jsou ochránci rodinné pohody. Tím na koho se dá spolehnout, že v hormonální bouři dokážou podpořit a dohlédnout na slunečný obzor. Proto vyplňujte následující stránky s partnerem společně nebo každý vyplňte zvlášť svou verzi a pak je společně spojte dohromady. Vyplněné papíry mějte během šestinedělí vždy po ruce, připnuté na lednici nebo na rodinné nástěnce tak, abyste se k nim mohli denně vracet, jen tak vám mohou být co nejvíce k užitku.
Dokument ve formátu Word můžete stáhnout k vytištění zde a budu moc ráda, když ho ode mne přijmete jako dárek, který už dlouhou dobu dávám svým klientům.
Štěstí přeje připraveným. ;)
Šestinedělí aneb Štěstí přeje připraveným
ČLÁNKY
